neděle
[neďele]
(2. j. -le, 2. mn. -l, -lí)
podstatné jméno rodu ženského
1.
sedmý den v týdnu (mezi sobotou a pondělím), den pracovního klidu:
V noci z neděle na pondělí se mění letní čas na zimní.
Pacient bude po neděli propuštěn do domácího léčení. příští, následující týden
Policejní hlídka musela v neděli večer zasáhnout při rodinných neshodách.
Poslední adventní neděle musí připadnout na poslední neděli před 25. prosincem.
Dopoledne o nedělích jsme spolu hrávali tenis. pravidelně každou neděli
□ bronzová neděle
nákupní neděle tři týdny před Vánocemi
□ Květná neděle
poslední neděle před Velikonocemi připomínající příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma
Podle rozkvetlých větviček vrby jívy (tzv. kočiček), které se v tento den světí jako připomínka palmových větví, jimiž byl Ježíš Kristus vítán při svém příjezdu do Jeruzaléma.
□ stříbrná neděle
nákupní neděle dva týdny před Vánocemi
□ Svatodušní neděle □ Neděle svatodušní
neděle slavená 50 dnů po Velikonoční neděli a připomínající seslání Ducha svatého na apoštoly, první den křesťanského svátku letnic (Svatodušních svátků)
syn. Boží hod (svatodušní), Hod boží / Boží (svatodušní)
□ Velikonoční neděle □ Neděle velikonoční
neděle, kdy se slaví Velikonoce, svátek vzkříšení Ježíše Krista
syn. Boží hod (velikonoční), Hod boží / Boží (velikonoční)
□ zlatá neděle
nákupní neděle v posledním týdnu před Vánocemi
2. jen množné neděle
týdny:
Před dvěma nedělemi se mi narodil syn.
Výstava bude zahájena za tři neděle.
Hráči mají dovolenou čtyři neděle.
Budu mít sádru ještě pár neděl.
◊ světit neděli zastaralé
slavit, uctívat neděli jako sváteční den, nepracovat a odpočívat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[neďele]
(2. j. -le, 2. mn. -l, -lí)
podstatné jméno rodu ženského
1.
sedmý den v týdnu (mezi sobotou a pondělím), den pracovního klidu:
V noci z neděle na pondělí se mění letní čas na zimní.
Pacient bude po neděli propuštěn do domácího léčení. příští, následující týden
Policejní hlídka musela v neděli večer zasáhnout při rodinných neshodách.
Poslední adventní neděle musí připadnout na poslední neděli před 25. prosincem.
Dopoledne o nedělích jsme spolu hrávali tenis. pravidelně každou neděli
□ bronzová neděle
nákupní neděle tři týdny před Vánocemi
□ Květná neděle
poslední neděle před Velikonocemi připomínající příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma
Podle rozkvetlých větviček vrby jívy (tzv. kočiček), které se v tento den světí jako připomínka palmových větví, jimiž byl Ježíš Kristus vítán při svém příjezdu do Jeruzaléma.
□ stříbrná neděle
nákupní neděle dva týdny před Vánocemi
□ Svatodušní neděle □ Neděle svatodušní
neděle slavená 50 dnů po Velikonoční neděli a připomínající seslání Ducha svatého na apoštoly, první den křesťanského svátku letnic (Svatodušních svátků)
syn. Boží hod (svatodušní), Hod boží / Boží (svatodušní)
□ Velikonoční neděle □ Neděle velikonoční
neděle, kdy se slaví Velikonoce, svátek vzkříšení Ježíše Krista
syn. Boží hod (velikonoční), Hod boží / Boží (velikonoční)
□ zlatá neděle
nákupní neděle v posledním týdnu před Vánocemi
2. jen množné neděle
týdny:
Před dvěma nedělemi se mi narodil syn.
Výstava bude zahájena za tři neděle.
Hráči mají dovolenou čtyři neděle.
Budu mít sádru ještě pár neděl.
◊ světit neděli zastaralé
slavit, uctívat neděli jako sváteční den, nepracovat a odpočívat
Poznámka Tvary neděl, nedělí v 2. pádě mn. č. se používají častečně odlišně. Jako počítaný předmět ve spojení se základní nebo neurčitou číslovkou se častěji používá tvar neděl (pět neděl, několik neděl, do čtyř neděl), v ostatních případech se naopak častěji vyskytuje tvar nedělí (včetně sobot a nedělí, během adventních nedělí).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)